Yamaha XT 600

Polehčující okolnost je, že jsem si léčil splín nad tím, že jsme musel prodat Dominátora. Strašně jsem chtěl Afriku a jsem vážně štastnej, že ji mám, ale ten jednoduchej jednobuch mi nějak chybí :/.

První krok

Prvním krokem bylo, že jsem objevil XT600 v Praze, chlapík chtěl 11000,- což je dobrá cena a psal, že nejde nastartovat, ale že zaručeně minulou sezonu jezdilo. O XTčku jsem nevěděl nic. Proběhlo tedy jen základní seznámení s terénem a prolistování servisního manuálu, abych mohl udělat standardní diagnostiku. Měl bych přece věnovat koupi své motorky alespoň tolik, jako věnuji asistenci při koupi motorky když jedu s někým z vás ne? Podle fotek to vypadalo fakt na průser, ale chlapík byl ochotný jednat o ceně tak jsem vyrazil. Diagnostika proběhla v rychlosti, všechno je to samozřejmě mnohem horší, než bylo řečeno. Motorku kutilo mnoho kutilů a rasovalo mnoho rasů. Tahle holka už nikdy jezdit nebude, to je víc než jasné. No a pak přišel zásah vyšší moci. Po měření komprese motoru, když jsem chtěl vyšroubovat kompresiometr, redukce kompresiometru se odšroubovala od hadice a zůstala viset hluboko v motoru (kdo znáte tyhle čtyřventilový jednobuchy, tak víte jakej je průser se dostat jen ke svíčce). Neměl jsem správné nářadí a chlapík neměl vůbec nic, tak to vypadalo na zoufalou patovou situaci, ze které vycházela jediná cesta a to, že ten šrot musím koupit. Nastalo dramatické jednání o ceně. Chlapík byl naštěstí rozumný, protože byl u diagnostiky a viděl tedy, že to co má být rovné tak vůbec rovné není a to co rozhodně nemá téct, tak teče a tam kde má být tlak tam není :). Bohužel, ale nebyl až tak rozumný jak jsem si přál. Nicméně nakonec jsme se dohodli, já jsme zaplatil zálohu a vyrazil na další akci nakládání motorky od kamaráda na servis do mecova auta s tím, že cestou zpátky se u prodejce znovu stavíme a naložíme ... to. Takhle hezky to začalo. Kdyby se kompresiometr v hlavě nezasek, nejspíše bych měl dneska o pár motorek méně (nebo spíš bych jich měl stejně, ale asi nějakých jiných :)

Resuscitace

Když jsem motorku vyložil z auta, soused Marek i manželka měli ve tváři nevěřícný údiv. Jooo až tak špatný to bylo :). Fotku bohužel asi nemám, ani motorky, ani těch výrazů v obličeji :).
Doma nebyl čas, tak jsem opřel Xtčko k dalším motorkám a tam nějakou dobu stálo. Po pár dnech došlo na to, že se mrknu jestli se motor podaří natočit a rozhodnu se co s tím dál. Po půlhodině dolování redukce kompresiometru začala resuscitace, ale nedostal jsem z ní ani blaf. Když jsem se začal více rozhlížet, tak se ukázalo, že to bylo spíše štěstí. V motorce není olej. V airboxu bylo vychováno minimálně 20 generací myši domácí, které rozcupovali filtr a natahali dovnitř půl garáže. Při nastartování motoru by se nejspíše všechen ten bordel přestěhoval do spalovacího prostoru, což by asi nebylo úplně ono. XTčko jede prý na všechno ale myší chcánky by byly asi moc i na něj :). Našel jsem průsak na olejové hadici (kterou olej asi vytekl) a minimálně tucet dalších fatálních průšvihů. Tohle prostě nemá cenu skladovat, ani oživovat, to je jasnej adept na rozebrání na díly.

Váhy

Jsem znamení vah, kdo někoho takového znáte tak víte, jaké máme problémy s rozhodováním a když už se konečně rozhoupeme, máme pak pocit, že jsme se nerozhodli správně :). Prostě mi to nedalo a stejně jsem pořád koukal po dílech na to XTčko co mám v garáži. Je samozřejmě nesmysl do něj nějak investovat, ale třeba aspoň to nějak polepit a trochu pojezdit :). Jako abych věděl jestli je XTčko motorka pro mne ne? No jednoho slunného letního dne, když už jsem měl Afriku v kupě a XTčko neskutečně překáželo na dílně, jsem ho začal rozebírat a sepisovat seznam dílů které by bylo třeba sehnat, aby se to dalo nějak polepit. Díly které vypadaly použitelné, jsem vyčistil v ultrazvuku a uložil. Udělal jsem kompletní čištění karburátorů, odřezal navařené stupačky k rámu, opravil pár závitů, rozebral zadní brzdu na repasi a tak. Kutilem zničených věcí bylo hodně. Někdy jsem vzal díl do ruky a říkám si, hele tohle není doprasený, tak super a pak koukám a ... sakra, je to taky doprasený, jen jsem si toho hned nevšim :). Jenže jak už jsem to všecko těžkal v ruce, viděl jsem to nádherný starý japonský kladivo, kterým ta motorka kdysi hooodně dávno byla a moje touha se rozhořela ... zase :/.

Tak to zkusím

Poptal jsem pár prodejců na díly, objednal jsem si dokonce tu olejovou hadici, bez které to fakt nepojede a z číny příruby karburátorů, ale i ten nejhodnější prodejce mi všechny potřebné díly na polepení XTčka nacenil na minimálně 5000,- a nechtěl smlouvat. Skoro jsem do toho šel, pak jsem, ale nějak vychladl a řekl si, že když už je stroj rozebraný a tedy dobře skladovatelný, uložím ho do dílny na patro mezi ostatní rozebrané motorky co čekají na svoji chvíli a koupím časem nějakou další na díly. Postavím pak jednu a zbytek dílů prodám.

Životní chyba

Mezitím se stala ještě jedna pro mne moooc špatná věc. Jak jsem tak koukal po dílech na XTčko, objevila se na netu životní koupě. XT600z Ténéré s TP, pojízdná, v původním stavu, modrá a moooc pěkná. Navíc za symbolickou cenu. Normálně bych neváhal ani vteřinu, ale tentokrát jsem byl na suchu, že jsem neměl ani těch pár korun (protože jsem před chvílí zaplatil skoro stejně za totální šrot XTčka bez papírů) :/. Každopádně bylo třeba tento stroj koupit, tak akorát záleželo kdo z mých kamarádů vyhraje tenhle jackpot. Byl to nakonec Kominík, protože ani meca nebyl připraven a nesehnal tak na rychlo potřebný obnos. Za pár dnů už se Kominíček proháněl po lukách na XTčku a já ač ho mám rád a vím, že je to moooc ošklivé, jsem mu to ani trochu nepřál. Na tohle je jen jeden lék, další motorka :).

XT 600z Tenere

Na stavbu XTčka pořád nenazrál čas, ale po dílech se pořád koukám. Na moravě se objevila opět za směšnou cenu další tenerka, sice bez TP, ale za to v nejkrásnější bílé barvě. Já už jsem byl připraven, protože jsem se zařekl, že to, že nebudu mít peníze na životní koupi už se mi nikdy nesmí stát! Dohoda po telefonu proběhla rychle. Prodejce byl z moravy, ale nabídl se, že motorku odveze k mé mámě, která bydlí asi 30km od něj. Je to už pár měsíců a tuhle svoji krásku jsem pořád ještě neviděl na živo (jen na fotkách co mi máma poslala), ale až se zase vydám na rodnou moravu, tak tam na mne bude čekat :).

Rád bych napsal, že tohle je konec XTčkového pobláznění, ale na to už se moc dobře znám, abych věděl, že tak snadné to nebude :). Nechci moc předbíhat, ale když dopisuji tenhle článek, mám už další XT600 2kf které doplňuje díly co byly rozjebané na tom prvním a pustil jsem se do stavby. O tom ale až příště.