YAMAHA XT600 3TB (Green Arrow)

Motocykl velmi dlouho stál, takže k jeho exhumaci bylo třeba přistupovat obezřetně, aby se neudělalo více škody než užitku. Hned po koupi před uložením (až na něj přijde řada) jsem udělal rychlou obhlídku stavu. Změřil tlaky, natočil motor a usoudil jsem, že motor je ve velmi slušném stavu a stav odpovídá deklarovanému nájezdu kilometrů. Na motorce byly hlavně kosmetické vady po nehodách, chybějící některé kapotáže a celkové zanedbání a opotřebení. Nejzajímavější byla asi na dva prsty velké díra v nádrži, jak jsem se doslechl tak snad od sekery nějakého zoufalce, kterému zřejmě nechtěla nastartovat :). Zkrátka taková mašina bez papírů na díly :).

Po té co jsem odjezdil celou sezonu na Phoenixovi (XT600 2KF) s klepajícím motorem a Phoenix mi už opravdu hlasitě dával najevo, že jestli se do generálky nepustím, tak někde v Území nikoho zakuká nadobro, bylo třeba postavit rychle nějakou motorku na trénování v těžším terénu. Hodil jsem tedy 3TB na zvedák na prohlídku abych se rozhodl, zda si z něj vezmu jen motor a elektriku kolem startéru do Phoenixe, nebo postavím další XTčko. Dopadlo to samozřejmě na další, protože motocyklů není nikdy dost :). Začal jsem odlehčováním motorky a přípravou na provoz. Každý originální díl který se nepoužije se dá prodat a získat tak něco z toho co jsme za motorku zaplatil nebo co do ní budu muset investovat zpět. Cílem bylo aby všechno perfektně fungovalo, maximálně snížit váhu a opatřit motorku motokrosovými plasty, případně lepším podvozkem.

Začal jsem od podvozku, přimazání ložisek v kolech Prolongem, kontrola a promazání přepákování, repase brzd (vyschlá brzdovka udělala opět své), výměna brzdových destiček.

Díru do nádrže jsem vyrovnal v rámci možnosti a následně zalepil kouzelným epoxy JB-Weld. Udělal jsem v první fázi jen záplatu abych ověřil jestli opravdu nekecají a JB vydrží trvalou expozici benzínem. Následně se dá povrch vybrousit a vytmelit takže už nikdo nepozná, kam motorka dostala sekerou :).

Následovala kompletní péče o karburátory, které vypadaly jako plíce stoletého kuřáka. Po ultrazvukových lázních jsou opět jako nové :). Příruby jsem jako vždy naimpregnoval silikonovým olejem, vyčistil zahumusený airbox a dal nový vzduchový filtr.

Klíče k motorce pohltily dějiny, takže nádrž jsme odemkl planžetou (10 sekund :) a spínačku jsem rozebral a vnitřek použil z jiné Yamahácké spínačky co se mi tu válela, takže už mám i klíče. Na přední kolo 21" jsem obul zánovního ježka. Zadek je bohužel 17" takže tam jiné volba než klasická C02 od Mitasu není, koupil jsem tedy aspoň novou. S přezutím zadku jsem měl opravdu velké potíže u původní gumy jsem dokonce přetrhl drát v kordu a tu novou jsem se bál že dopadne stejně, tak jsem si to po několika pokusech nakonec nechal udělat (musím pořídit pořádné montpáky a odrážečku :/).

Co se týká plastů tak tam jsem se nakonec rozhodl pro zelené Kawasaki (odtud i ten název Green Arrow :). Pasovaly tam tak nějak nejlépe i když bez úprav rámu se to samozřejmě neobešlo. Podsedlovku jsem musel kompletně očistit od držáků původního blatníku a blinkrů a patku blatníku razantně zkrátit (vzhledem k tomu, že papíry k motorce nejsou tak se ani nejedná o nějaké pálení mostů). Upevnění zadního blatníku je na montpásky aby se v případě vysokého zatížení nezlomil, ale jednoduše se utrhly ty pásky. Toto upevnění jsem měl i na Phoenixovi a dost se mi osvědčilo.

Přední vidlice jsem nakonec nechal ty původní, zkoušel jsem Kayaby z motokrosové YAMAHY které tam nakonec asi dám, ale bude tam laborování s horním ložiskem a osou předního kola do čehož se mi teď nechce. Vidlice z motokrosu HONDA CR125 se mi zase zdály už moc dlouhé a navíc to CR budu asi dávat časem dohromady. Taky pak budu musel podkládat centrál, nebo tam dát nějaký delší stavitelný tlumič, ale to si vše nechám na později. Původní vidlice jsme proměřil a byly v dobrém stavu bez známky deformací, nebo netěsnosti, jen jsem musel vyměnit modré harmoniky za černé, protože i když jsem docela otrlý neřešič vzhledu, tato modrozelená kombinace byla moc drsná i na mě :).

Výfuk z XTčka má šílenou váhu, takže jsme začal po dílně hledat alternativu. Čínská nerezová koncovka tam pasuje až neuvěřitelně přesně. Jen ten držák výfuku se musí předělat a dát klasická objímka, protože myslím, že by držáček z milimetrového plechu rázy z motoru utrhly po první motohodině. Zatím tedy budu jezdit na originální koncovce. Svod jsem očistil a namazal VDčkem, je to samozřejmě naprosto zbytečná akce, protože po první jízdě bude zase jako koule naschlého bahna, ale když už se to dělá :)

Elektriku jsem vysvazkoval pod přední tabulku, přidal jsem si tam i kontrolky které jsem zachránil z rozštípané přístrojovky. Novou baterku jsem musel řešil na dvakrát protože mi místo objednané Exide poslali Vartu která mi fakt do baráku nesmí. Řídítka jsem dal motokrosová AFAM s hrazdou (co dům dal).

Motor musel nakonec taky na stůl protože při kontrole hlavy jsem zjistil že na vačce chybí jeden ze šroubů co drží rozvodové kolo. Alespoň, že rozvodový řetěz je na tom celkem dobře. Samozřejmě nedokázal bych žít a jezdit s tím, že mi někde v převodovce poletuje pevnostní M7, takže motor ven a hledat. Začal jsem na straně magneta, magnetickým ukazovátkem jsem prošmátral vnitřek motoru mezi kartery a bohužel nic, ani žádné hrkání když jsem motor pochoval v náručí jako přerostlé miminko, jen křupání v zádech, ale to se nepočítá :). Všude bylo supertenké originální těsnění které vzalo za své přes věškerou snahu. Dobrá správa, že dole v motoru přede mnou nikdo nebyl. Na straně spojky taktéž nic, po několika hodinách pátrání, šmátrání a natřásání jsem sám sebe přesvědčil, že tam ten šroub prostě někdo zapomněl dát. Těsnění na XTčko jsem zrovna neměl, takže jsem motor složil na supertenkou vrstvu černého silikonu a začal motorku skládat na první projížďku.

První jízda mě přesvědčila o tom, že není XTčko jako Xtčko :/. Motorka se sice chová poměrně příčetně, ale je to tak diametrálně odlišný motocykl od Phoenixe, že si budu dlouho zvykat. Přijde mi to celé nějak menší, zadní 17" kolo to je fakt do terénu tragedie i s novou gumou bere hůř než na 50% sjetá 18ka na Phoenixovi a to se jedná o stejný vzorek C02. Rozdíl ve výkonu (i když papírově minimální) bohužel znát je. Zase, ale motor šlape krásně a bez klepání, startuje ochotně i v mrazech a startér je startér :). Podvozek je celkově takový hutnější a zadní tlumič chodí méně na doraz než u Phoenixe (může to být i menší váhou motorky, protože jsem fakt sundal všechno). Jezdím hodně bláto a přední guma ježek je fakt třída, vydrží to na blátě hrozně moc, jen občas ztratí bodlinku :).

V době psaní toho článku mám za sebou cca 10 motohodin na Green Arrow, pomalu se sžíváme a zvykáme si na sebe. Po pár pádech jsem si objednal lámací páčky a namontoval jsem kryty páček (jak říká kamarád Radek - opičí klece :) nejen kvůli páčkám, ale taky kvůli prstům které to nesly nějak těžce :).

V nejbližší době chci přidělat ten čínský nerezový výfuk, po kterém se snad trochu zlepší spodek výkonu a hlavně je to aspoň 8kg váhy rozdíl oproti tomu originálnímu. Pak pokud nepřesedlám na nějakou jinou motorku jsou na řadě přední vidlice KYB, lepší stavitelný centrál a jiná kola (hlavně zadek 18").