Na poslední chvíly po agitacích na foru klubu došlo ke změně plánu a na Dominátoru kterého mám na cestu připraveného a stálo mě to peněz a času nepočítaně tedy nejedu. Musím připravit gorillu kterou mám poněkud v rozkladu a mám na to dva večery. Inu uspokojování kolektivní vůle si vybírá svou daň. Pustil jsem se tedy do práce a chtěl jsem přijet na gorille, nad kterou konečně nebudou kamarádi ohrnovat nos. Bohužel přes veškeré úsilí se to nepodařilo a nedojel jsem. Asi to ani nemohlo dpoadnout jinak, vydat se na dlouhou cestu na neotestované motorce, kterou jsem dodělal doslova 5 minut před odjezdem není dobrý nápad. Zničil jsem si svůj vymazlený motor který jsem si s láskou piplal před rokem, u nakládání gorilly do auta při repatriaci pak ještě nový zatím nevytvrdlý lak na nádrži a veškerý elán rozhodně na docela dlouho. Navíc jsem si ještě vyslechl kecy o motorkách v bordelu a lajdácké přípravě od hlavního agitátora.
Ano přiznávám se, jsem vinen, ale jen tím, že jsme se snažil až moc, slibuji, už to neudělám!
Tak jsem jel s Pitbajkem na poštu, do nedalekého městečka. Přirozeně jsme nejel po silnici, ale po přilehlých polních cestách, poli lese a všem možném, co mi přišlo do cesty. Ramenu zákona jsem však neunikl.
Výlet na Milešovku byl naplánovaný na popoledni, ale jak už to u nás bývá, než jsme se vykydlili, tak byl skoro večer. Cesta byla příjemná, v dálce jsme viděli hrad Hazemburk, který jsem navštívili na jednom z předchozích motovýletů